obal a deska perfekt,jako nova
====================================================================
Pusťte býka, moje rána bude jistá,
hra je to lehká, jsem slavný matador.
Sklopte oči, dámy, co se tady chystá?
Smrt s černým křídlem nám karty zamíchá.
Tak trubte jen, korida začíná..
Jen zbabělec tu krásu nevnímá.
Odvážně stříhám ušima
a býk hned se vzdává.
Zoufale kroutím očima
a býk hned se vzdává.
Ječím a dupu nohama
a býk hned se vzdává.
Pak stačí šťouchnou do něho,
jsem slavný matador.
Tak proč ke mně běží a do mě trká?
To zvíře plaché mně rohy nabírá.
Řekněte mi, co mám dělat, proč mně strká?
Já starý vrták, proč létám jako pták?
Do lože přes arénu jak éro,
promiň mi Carmen, letí trorero.
Odvážně stříhám ušima
a býk hned se vzdává.
Zoufale kroutím očima
a býk hned se vzdává.
Ječím a dupu nohama
a býk hned se vzdává.
Pak stačí šťouchnou do něho,
jsem slavný matador.
Pojď sem býku, povídám, jsem Eskamilo,
ten z Costa Brava u La Costa del Sol.
Musíš van dango teď se mnou tančit znova,
já jsem tu doma, já jsem toreador
a s blížícím se žhavým večerem
já nucen jsem tě skolit kamenem.
Odvážně stříhám ušima
a býk hned se vzdává.
Zoufale kroutím očima
a býk hned se vzdává.
Ječím a dupu nohama
a býk hned se vzdává.
Pak stačí šťouchnou do něho,
jsem slavný matador.
La lá, la lálalalalalalá
a býk hned se vzdává.
La lá, la lálalalalalalá,
a býk hned se vzdává..
Ječím a dupu nohama
a býk hned se vzdává.
Pak stačí šťouchnou do něho,
jsem slavný matador,
jsem slavný matador!
==================================================================
V parku za řekou
byl zakázaný svět
našich prvních tajných lásek
prvních tajných cigaret
Bylo nám šestnáct
a nic jsme nesměli
a chtěli jsme být
přes noc dospělí
V parku za řekou
na lavičce schované
za nízkým živím plotem
tisíckrát s mi řekla ne...
A já se přesto pořád,
pořád znovu ptal
Byla jsi blízko,
já byl mnohem dál
V kapse mě pálil klíč
náš byt byl na pár hodin prázdný
Já ti to nedokázal říct
v parčíku za zdí městských lázní
první týden letních prázdnin
V parku za řekou
pod starým pomníkem
vousatého filozofa
chtěl jsem se stát básníkem
Znal jsem však málo slov
a měl jsem úctu k nim
a tak tam nestál básník,
jen němý mim
V parku za řekou
hledám to ztracené
to svoje "proč" a "kdyby"
a horký šepot: ještě ne
A znova ptám se,
znova ptám se všech
Kam jsem tak spěchal?
K čemu byl ten spěch?
A znova ptám se,
znova ptám se všech
Kam jsem tak spěchal?
K čemu byl ten spěch?