OBAL A DESKA VYBORNY STAV
Stoletý stařec
Den co den na nákup jdou a ves je vesmír.
Dál těla nedonesou už nohy těch dvou.
Mlčky si povídají, řečí si krátí dech,
k obchodu dlouhá cesta, jak k slunci je po schodech.
Nákup je jak sólo výstup na Himaláj,
z lavičky náhle si čtou jak zpravodaj.
Mlčky si povídají, řečí se krátí dech,
na kosmodromu těhletěch dvou už vyhasnul spěch.
Stoletý stařec a hluchý pes,
po ránu vždycky si pohledem řeknou ještě dnes.
Lidi si nevšímají těch ztroskotanců,
pod čelem běží jim sloupce ze sčítanců.
Ti dva se jen dívají, řečí si krátí dech,
na kosmodromu ze rzi a vrásek, vyhasnul spěch.
Stoletý stařec a hluchý pes,
po ránu vždycky si pohledem řeknou ještě dnes.
Stoletý stařec a hluchý pes,
po ránu vždycky si pohledem řeknou ještě dnes.
Den co den na nákup jdou a ves je vesmír.
Dál těla nedonesou už nohy těch dvou.
Mlčky si povídají, řečí si krátí dech,
k obchodu dlouhá cesta, jak k slunci je po schodech.
Nadoraz
Slyším skřípot aut, plyn
přidávají, nadoraz jdou.
Slyším řinkot skel, hvízdot letadel,
co nadoraz jdou.
Vidím úprk těl, věčně chvátají,
nadoraz jdou.
Čas je dlouhý bič, tiká v přístrojích,
co nadoraz jdou.
Proč všichni jsme jak blázniví
a ženem se dál.
Ať se pak nikdo nediví,
že život víc bral, hm-hm.
V řekách kolejí stovky rychlíků
nadoraz jdou.
Máš zrychlený dech, sám jsi jeden z těch,
co nadoraz jdou.
Proč všichni jsme jak blázniví
a ženem se dál.
Ať se pak nikdo nediví,
že život víc bral, hm.
Slyším řinkot skel, hvízdot letadel,
co nadoraz jdou.